Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí
Kolik je dětskejch úst, co zamkneš pralinkou, kdo ví
A proč je, táto, v abecedě před el ká
A řekni, táto, ale vážně, byla Popelka?

Proč si dívky rády hrajou na velký
A pak pláčou jako malý Popelky
Popel krásy, hrášek touhy není lék
Přitom schází jeden pouhý oříšek

Kolik je písku na poušti a kolik tou pouští vede cest
Když éro zemi opouští, co všechno s sebou musí nést
A může se, táto, malý změnit na velký
A řekni, táto, jsou dnes ještě popelky?

Je to krásný, hrát si věčně s otázkou
Je krásný běžet dál i za láskou
Věčně ptát se, běžet světem, řeknu vám
Proto fandím dětem a všem popelkám