Nádraží, prach a písek, v kolejích byl řez
Tak tam stál, slunce nad hlavou a známý dres
Vzpomínám, jak tam hrál a zpíval píseň svou
Kesera, Kesera, Kesera

Vlak se hnul pustou plání, k obzorům se hnal
Dvojí dým v dálce stoupal výš a vítr vál
Někde tam možná krátce zpíval píseň svou
Kesera, Kesera, Kesera

Kesera, Kesera
Jeho tvář někde stále dýchá v nás
Léta jdou, já však slýchám dál, jak zpívá zas
Kesera, Kesera, Kesera

Ránem tmou městem bloudím, lidí dál se ptám
Kdo ho zná, kde je Kesera, to zpívám sám
Proč mi zní refrén písně, jemuž jméno dal
Kesera, Kesera, Kesera

Nezapomeň, že jen strom ptačím křídlům hnízdo dá
Nezapomeň, jenom déšť zemi vláhu
Nezapomeň, že růže vůni i trny má
A nezapomeň, že tvým přítelem jediným jsem já - Kesera

Kesera, Kesera
Jeho tvář někde stále dýchá v nás
Léta jdou, já však slýchám dál, jak zpívá zas
Kesera, Kesera, Kesera
Léta jdou, já však slýchám dál, jak zpívá zas
Kesera, Kesera, Kesera